České firmy v posledních letech dokazují, že se zvládají přizpůsobovat i zcela neočekávaným výkyvům trhu. Vesměs dobře zareagovaly na covid, umějí se vypořádat i s následky války na Ukrajině. A ve většině zvládnou rovněž aktuální nepřehlednou situaci v mezinárodním obchodě, říká Miroslav Svoboda.

Vychází přitom i z aktuálních dat projektu Czechia Best Managed Companies, v němž Deloitte letos už pošesté hodnotí dobře řízené soukromé firmy. Dívá se při tom na jejich dlouhodobé strategie, operativní řízení, stejně jako na jejich práci s talenty a lidmi obecně a na celkový brand.

Jak si aktuálně podle vás stojí české firmy?

Jsou připraveny čelit výzvám, většina z nich po změnách volala už s příchodem předchozích kritických situací a v lecčems současný pohyb v ekonomické i politické oblasti vítají. Nicméně otevřenost české ekonomiky, která jí přináší zejména exportní možnosti, staví firmy do nelehké situace.

Ochlazení poptávky, prodražování vstupů a změna dodavatelských řetězců se na okamžité výkonnosti ekonomiky a jednotlivých firem určitě projeví. Ale zejména dobře řízené firmy mají potenciál vše zvládnout a nastartovat nový trend.

Nástup technologiíNástup technologií

Skoro jako konec legendárních „xpéček“. Windows čeká další revoluce, jak se na ni připravit, radí Jan Novák

V projektu Best Managed Companies sledujete právě a zejména to, jak kvalitně jsou firmy řízené. Jak si v tomto ohledu stojí v porovnání s těmi zahraničními?

V českých poměrech vidíme u firem důraz na operativní řízení. Řeší spíše krátkodobé ukazatele a umějí si poradit s různými situacemi, které nastávají. Nedívají se strukturovaně daleko do budoucnosti, dlouhé výhledy uplatňují spíš v číslech než formou strategie.

Chtějí naopak využít aktuálních příležitostí. Mívají dobré vztahy v dodavatelských řetězcích a jsou tak schopny rychle reagovat na to, co se zrovna děje. Třeba na určité výpadky zboží a podobně. Dobře se to ukázalo během covidu. Většina z firem, které se našeho hodnocení účastnily, zareagovala tehdy velmi dobře.

A nyní opět nastává nová situace. I když změna běžného chodu vlastně už ničím novým v posledních letech není. V roce 2022 začala válka na Ukrajině, takže to, co se v posledních letech děje, opravdu neodpovídá dlouhodobým výhledům.

Miroslav Svoboda

foto: Deloitte

Vlastně právě tohle je trendem posledních let: dlouhodobé výhledy neplatí. A platí to napříč obory, protože v našem hodnocení se objevují jak slavné firmy z retailu, třeba Alza, tak například i ze strojírenství nebo z IT.

Většinou jsou to také firmy založené na silném příběhu. Některé z nich se věnují i velmi úzkému trhu, zpracovávají třeba gumové hadice, ale dělají to tak dobře a jsou v tom tak inovativní, že to stojí za pozornost.

Jak na české firmy dopadnou aktuální výzvy trhu? Ať už jde o dění v USA nebo celkově o globální bezpečnostní situaci?

Situace ohledně Trumpových celních opatření se těžko odhaduje. Globální obchod každopádně dostává velkou ránu. České firmy ale už prokázaly, třeba právě i v souvislosti s válkou na Ukrajině a sankcemi vůči Rusku, že se dokážou na takovéto nečekané rány adaptovat.

Zaměří se třeba na trhy, které takto ohrožené nejsou. Pokud tedy samozřejmě nedojde k eskalaci situace na Ukrajině do velké a širší války mezi více státy.

Krása dřevaKrása dřeva

Nábytek z Rousínova se vyváží do celého světa. „Vydrží i sto let,“ říká podnikatel, který pro řemeslo nadchl i náctileté

Evropa by teď jinak měla spíše posílit. I když trh bude hodně rozkolísaný. Už proto, že si teď téměř nikdo netroufá nikam dát peníze. Zastavují se některé transakce, protože znovu platí to okřídlené heslo Cash is king. Investoři tak budou spíše sedět na penězích a i na to budou firmy reagovat.

Budou si tak muset zase o něco více hlídat finanční stabilitu a své financování. Všichni teď budou čekat, co se stane. Ale věřím, že evropský obchod to všechno oživí a začne se investovat do výrobních kapacit.

Zdravé jádro zase ukáže svou odolnost, stejně jako ji ukázalo při těch předchozích otřesech. Adaptace na změnu byla vždy rychlá a myslím, že rychlá zase bude.

Všechno zkrátka vede k tomu, že investiční aktivita v Evropě vzroste. Úsporami se k ničemu neprosedíme. A také nemůžeme čekat, že za nás někdo něco vyřeší, ať už jde o bezpečnost nebo o výrobu. A když odpovíme investicemi, musí se to vyplatit.

Miroslav Svoboda

foto: Deloitte

Říkáte, že bude potřeba dávat si větší pozor na vlastní financování. Jak k němu obecněji české firmy přistupují?

Způsob, jakým si firmy chodí pro peníze, a to, jak nad financováním přemýšlejí, se mění. Zvláště třeba u rodinných firem, které se nyní předávají dalším generacím, to bývalo obvykle tak, že do nich zakladatel vložil svoje peníze a zároveň si nějaké nějaké půjčil.

Starší a tradičnější firmy si takový přístup spíš drží. Mohly by expandovat i rychleji, více se zadlužit nebo zapojit více investorů a nechat rozhodovat více lidí, ale nedělají to. Postupují spíše konzervativně, ale i při tomto modelu financování jsou velmi úspěšné.

Novější firmy – mnohdy to jsou startupy přerostlé do běžnějších společností – se naopak přibírat investory nebojí, pouštějí se třeba i do kryptoměn. Tenhle svět už jim je bližší a jsou schopny přemýšlet i nad netradičními finančními nástroji.

Neřeší tak jen to, za jakých podmínek mohou dostat úvěr, ale míří třeba na veřejné trhy nebo k jiným alternativám. Česko je totiž rájem pro emise firemních dluhopisů, investoři si je rádi rozeberou, zvlášť když jde o nemovitosti nebo o známé značky. Tradiční firmy ale o takovýchto možnostech financování prakticky vůbec neuvažují.

ByznysByznys

Do krachu Zásilkovny zbývaly tři měsíce. Na strach ale nebyl čas, každá krize je příležitost, říká Simona Kijonková

Vyplácí se v dnešním světě firmám riskantnější způsob financování?

Obecně to nelze říct, je to dané oborem. Třeba u digitálních produktů se to vyplácí. Úspěch velkého nebo globálního brandu totiž záleží hlavně na tom, jak rychle se dostane do povědomí zákazníků a jak rychle vstupuje na další trhy.

S konzervativní strategií tohle moc nefunguje, technologické věci se rychle vyvíjejí a mění. Bez agresivnějšího postupu v tomto oboru vlastně ani uspět nejde.

Naopak, když se někdo věnuje třeba automotivu, takhle to nefunguje. I kdyby investoval agresivně, dnes bude mít leda tak hromadu šrotu.

Jsou novější firmy progresivnější i pokud jde o témata spojené se zelenou budoucností nebo rovnými příležitostmi, řekněme tedy v oblasti ESG?

Záleží spíš na tom, jaké lidi ty jednotlivé firmy přitahují a jaké jsou za nimi příběhy. Například společnost Liko-s, která rovněž drží náš certifikát nejlépe řízených firem, se věnuje stavebním materiálům. Začala ale stavět také zelené stěny a zelené budovy.

Na udržitelnost tak sází výrazně, ale nedělá to tak ani kvůli – nebo z pohledu výkazů ESG. To už je dnes spíše takové synonymum byrokracie. Spíš reaguje na klimatické změny a na stále větší vedro, kvůli kterému se jinak nedá v těch stavbách v létě skoro vydržet. Takže spíš nad tím uvažují zdravým selským rozumem.

A jak české firmy aktuálně přistupují k umělé inteligenci?

S AI už experimentuje téměř každá firma, od jednoduchých pokusů konverzace s chatbotem, třídění a psaní e-mailů až po nasazení do výroby nebo optimalizaci prodeje.

Nicméně i vzhledem k rizikům, která přináší práce s daty, ať už jde o data chráněná zákony (tzv. GDPR), nebo prostě jen citlivá data osobní i obchodní, je stále velmi málo firem, pokud vůbec nějaká, kde by AI převzala nějakou klíčovou roli.

Tato oblast se však velmi rychle vyvíjí a účastníci našeho programu v drtivé většině uvádějí AI jako prioritu a cíl svých nejbližších investic a projektů.

Miroslav Svoboda

foto: Deloitte

Už jste říkal, kdo se vašeho hodnocení například účastní. Jaké další zajímavé příběhy jsou za Best Managed Companies?

Zmínil jsem, že náš program je hodnocením firem, ale to není úplně přesné. Společnost musí projít takzvaným BMC Labem, ve kterém vlastník nebo vlastníci a top management procházejí témata, která program hodnotí. Musejí i hodnotit sami sebe a sladit se na pojmenování situace nebo priorit firmy.

Takže se nám velmi často stává, že si společnosti naše záznamové „plachty“ berou jako základ pro své další zlepšování a rozdávání úkolů. Máme také případy, kdy nově přihlášené firmy po této fázi sami vyhodnotí, že ještě nejsou „Best managed“ a ve většině se přihlásí znovu poté, co svoje fungování a výsledky zlepší.

Samozřejmě se také stane, že některá z oceněných firem „vypadne“ v dalších letech. Naše hodnocení je platné pouze příslušný rok a kdo ho chce zachovat, musí jím opět projít.

ByznysByznys

Postavme české Silicon Valley. Musíme být rychlejší a dravější, nabádá Zajíček z Hospodářské komory

Většinou je to z důvodu, že se změní vlastník a firma už není majoritně česky vlastněnou. Ale jsou i situace, kdy se zhoršila finanční situace firmy nebo skupiny, což společnosti samy uznaly a program opustily.

Ve dvou případech se nám pak zase do programu vrátily – to považujeme za znak vyzrálosti a ceníme si, že o našem programu takto naši ocenění přemýšlejí.

Ukazuje se tedy, že Češi jsou skutečně nápadití a umějí najít byznysovou příležitost leckde?

Možná, ale hlavně se ukazuje, že dobře řídit firmu není výsadou jen určitého oboru. Není to tak, že by všechno správně měly nastavené jen ty firmy, s nimiž se třeba obchoduje na burze.

To, jak středně velké české firmy postupují, jak přemýšlejí jejich vlastníci i management a jak schopné jsou adaptovat se, ukazuje, že česká ekonomika má zdravý základ. A ten je právě v těchto středně velkých společnostech.

Miroslav Svoboda

foto: Deloitte

Miroslav Svoboda (51)

• Country leader Deloitte Česká republika

• Seniorní partner daňového a právního oddělení

• Působí rovněž v programu Deloitte Private Czechia Best Managed Companies

• Ve své praxi se věnuje fúzím a akvizicím i mezinárodnímu zdanění

• Vystudoval Mendelovu univerzitu v Brně