Donald Trump navýšil Číně dodatečná cla postupně až na 145 procent, ta odpověděla zvýšením cel na americké zboží až na 125 procent
miss.cabul / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Mezinárodní obchod
Obrat v obchodní válce: USA a Čína si vzájemně sníží cla o 115 procent
Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení dodatečných cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Takzvaná reciproční cla podle něj na obou stranách klesnou o 115 procent.
čtk
USA a Čína usilují o ukončení celní války, která kvůli abnormálně vysokým clům znamená faktické obchodní embargo. „Obě země velmi dobře hájily své národní zájmy,“ řekl Bessent, jejž cituje agentura Reuters.
„Oba máme zájem na vyváženém obchodu a Spojené státy budou i nadále směřovat k tomuto cíli,“ pokračoval ministr, po jehož boku stál obchodní zmocněnec americké vlády Jamieson Greer.
Dohoda podle něj předpokládá, že Čína sníží clo na dovoz zboží z USA na deset procent, zatímco Spojené státy sníží clo na dovoz z Číny na 30 procent.
Americký prezident Donald Trump od svého lednového nástupu do funkce zvýšil dodatečná cla na většinu dovozu z Číny, postupně až na 145 procent. Čína odpověděla protiopatřením a postupně clo u mnoha položek dovážených z USA zvýšila až na 125 procent.
Trump zaváděl cla už za svého prvního funkčního období v letech 2017 až 2021 a jeho nástupce Joe Biden pak zavedl ještě další cla.
„Měli jsme velmi produktivní rozhovory a já si myslím, že k velmi pozitivnímu procesu významně přispělo místo konání zde u Ženevského jezera,“ řekl Bessent.
Spojené státy a Čína jsou dvě největší ekonomiky na světě. Obchodní válka mezi oběma zeměmi zhoršila výhled globální ekonomiky a rozkolísala světové finanční trhy.
Snížení cel a pauza v jejich výběru je pozitivní zprávou, protože tlumí obchodní válku mezi oběma zeměmi a klesá tak obava, že bude Evropa zaplavena čínským zbožím určeným na vývoz do USA, shodují se analytici. Ukazuje, že americká administrativa je ochotná se dohodnout, překážku v budoucích vyjednáváních může ale představovat nevyzpytatelnost amerického prezidenta Donalda Trumpa, upozorňují.
„Výrazně klesá riziko otevřené celní války mezi dvěma hospodářsky nejsilnějšími zeměmi planety,“ uvedl Vít Hradil, hlavní ekonom investiční společnosti Investika.
Analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler označil dočasné snížení za povzbudivou zprávu. „Vysílá to signál, že si obě mocnosti uvědomují důležitost dohody a případné nebezpečí plnohodnotné obchodní války," uvedl Pfeiler.
Obchodní válka mezi oběma zeměmi by podle analytika Davida Marka z firmy Deloitte mohla zbrzdit růst globální ekonomiky, což by pocítili zejména malé exportně orientované země, jako je Česko. „Z našeho pohledu je tedy dosažení dohody mezi obě zeměmi velmi dobrá zpráva,“ dodal.
Podle Hradila s dohodou klesá obava, že bude Evropa zaplavena čínským zbožím, které se kvůli celním bariérám nedostane do USA. „To je sice částečně zklamání pro evropské spotřebitele, kteří se mohli těšit na příliv levného zboží, zároveň se ale jedná o úlevu pro evropské výrobce, kteří této konkurenci mohli jen obtížně čelit,“ sdělil.
Za krok správným směrem považuje dohodu i ředitel investiční společnosti NWD Štěpán Tvrdý. Nepříznivý scénář, že čínský vývoz určený pro americké trhy zaplaví Evropu, podle něj pravděpodobně nenastane. „Snížení cel je nad očekávání výrazné, přesto však zůstává bariéra pro čínské zboží poměrně vysoká,“ napsal.
Tvrdý zároveň upozornil, že snížení tarifů sice dává prostor na jednání, ale nezaručuje dlouhodobý výsledek. Očekává, že současný stav bude i nadále přispívat ke zvýšené volatilitě na světových finančních trzích a přiživovat ji bude i nepředvídatelnost a proměnlivost výstupů Trumpovy administrativy.
Na Trumpovu nevyzpytatelnost poukázal i Pfeiler. „Další vyjednávání budou komplikovaná a Trumpova nevyzpytatelnost může být i do budoucna určitou překážkou,“ upozornil.
Například Miroslav Novák, hlavní analytik Citfin, ale i přes dohodu očekává negativní dopad cel do českého HDP. „V letošním roce zhruba v rozmezí 0,3 až 0,5 procentního bodu, když negativní efekty budou více vidět až ve druhé polovině letošního roku a projeví se především v exportně orientovaném zpracovatelském průmyslu,“ uvedl.
Naopak podle Martina Krona, analytika Raiffeisenbank, aktuální zpráva zvyšuje pravděpodobnost, že by česká ekonomika mohla letos vzrůst zhruba o dvě procenta.
„Spotřebitelé se mohou méně strachovat o nárůst nezaměstnanosti či opětovné zvýšení inflace, díky čemuž by jejich spotřeba mohla růst vyšším tempem. Zároveň by firmy nemusely odkládat v takovém množství své investiční aktivity, což by se pozitivně promítlo na tuzemském HDP,“ uvedl Kron.
